Jak jsem tenkrát dostal za vyučenou, část první

Ne vždycky se nám věci podaří k našemu obrazu. Kolikrát se nám něco v životě přihodilo a my jsme pochybili? Někomu se to zadaří častěji, jiný si zadělá na malér jednou za 10 let.  Těm se říká šťastlivci. Položme si otázku. Proč se nám něco nevyvedlo, pokazilo, zkrátka podělalo? A hned druhou, jestli jsem se na tom podílel pouze

Dům č.p. 138 v Kotnovské ulici. Bývalé muzeum tří generací Kodetů.

Známý a úspěšný pražský malíř Kristian Kodet koupil původní soubor tří domů v Kotnovské ulici někdy těsně před rokem 2006 a nákladnou rekonstrukcí zde vytvořil velkolepou expozicí umění tří generací Kodetů. Dnes je to ovšem pouze historický fakt. Bohužel. Nemovitosti prodal Kodet v roce 2007 a převážnou část expozice pak na čas přemístil do Jihočeské galérie umění v areálu zámku Hluboká.

Dům č.p. 75, Filipovská ulice. Nákupy domů ve velkém. Část první.

Byla to tak trochu podivná doba. Mám na mysli  90-tá léta. Doba hektická, doba velkých změn a slibných začátků. Spousta lidí se vrhla budovat kapitalismus. Vše šlo pomalu, zmateně a komplikovaně. Chyběla legislativa, peníze a také podnikatelské prostředí. Jediné co v té tobě bylo, byla ohromná chuť a odhodlanost lidí něco dokázat, prosadit se, vydělat peníze. Spoustu peněz! Nový systém,

Dům č.p. 205 v Kostnické ulici aneb hromada kamení. Část první.

Dokončil jsem nějakou prezentaci a po zásluze usedl ke kávě. Otevřel jsem časopis a pustil se do čtení. Určitě vím, že to nebyl Forbes. Jeho česká verze se začala totiž vydávat až v roce 2011. Kancelář jsme měli v ul. Martínka Húsky v domě Stavebního bytového družstva. Z Klokotské ulice byl druhý vchod, což se zdálo být klíčové. Široko daleko nebyla

Login

Register

terms & conditions