Moje první kroky v realitách

O praxi v realitách jsem uvažoval již někdy v roce 1993, když jsem se rozhodoval opustit stávající zaměstnání, ve kterém jsem se držel silou vůle takřka 20 let, a kde jsem zejména poslední 2 roky doslova trpěl. Co dělat v nové době, zvlášť pak poté, co mi mé vědomí zcela jasně napovídalo, že už žádné šéfy nad sebou nechci? Tenkrát

Poloroubenka v Chýnově

Někde v předchozím blogu jsem se zmínil, že se o mě tak trochu otřel bulvár, ale nic moc. Když pracujete pro celebrity, tady pro malíře Kristiána Kodeta, jste v tom namočení hned. Tentokráte jsme prodávali poloroubenku v Chýnově u Tábora. O tom, jak jsem se s uznávaným malířem seznámil a jak jsme spolu prodávali „Muzeum tří generací Kodetů“, se můžete dočíst v prvních dvou

Maruška. Mikropovídka z roku 2011. Na Starém městě v Táboře prošmejdila všechny uličky.

Maruška. STŘEDA 16. LISTOPAD 2011 16:11 Potkáváme je každý den. Často  bývají zarostlí, špinaví a opilí. Někdy jen zarostlí a špinaví. Jejich odér odpuzuje. Jedno však mají společné. Nemají domov ani peníze. Svým žebráním obtěžují spořádané lidi. Jejich osudové příběhy nás nezajímají a přitom žijí mezi námi. Většinou je nemáme rádi a nechceme mít s nimi nic společného. Maruška je

Login

Register

terms & conditions