Byla to tak trochu podivná doba. Mám na mysli  90-tá léta. Doba hektická, doba velkých změn a slibných začátků. Spousta lidí se vrhla budovat kapitalismus. Vše šlo pomalu, zmateně a komplikovaně. Chyběla legislativa, peníze a také podnikatelské prostředí. Jediné co v té tobě bylo, byla ohromná chuť a odhodlanost lidí něco dokázat, prosadit se, vydělat peníze. Spoustu peněz! Nový systém, nové, velké příležitosti. Často jsem v těch dnech slýchával, že peníze leží na zemi. Stačí se jenom shýbnout. No tak snadné to nebylo a proto se dnes říká „ divoká“ devadesátá léta.

Já šel do realit koncem desetiletí, někdy spíše na počátku milénia. Měl jsem to ale v úmyslu  daleko dříve. Tenkrát, v polovině devadesátek, začal vycházet časopis Podnikatel. Tam jsem natrefil na článek o začínajícím realitním byznysu. Připravil jsem si malý podnikatelský záměr, ale pak jsem nějak vyměknul. Nejspíš jsem se bál  a začal dělat něco úplně jiného. Ke své škodě.

Tehdy jsem bydlel  na Budějovické ulici a Staré Město jsem  často navštěvoval. Bylo to, co by kamenem dohodil. Už tenkrát mě historické jádro města přitahovalo ba přímo fascinovalo. Při svých toulkách jsem křižoval úzké uličky a nasával úžasnou atmosféru. Atmosféru dávné minulosti. Často jsem pociťoval nějakou zvláštní, tajuplnou energii. Energii čistou a klidnou. Nic z čeho by šel strach. Neduchářím a ani nejsem blázen, ale jako bych v těch uličkách někdy nebýval sám. Historii nelze vymazat.

Mé pozornosti neunikl jeden zvláštní fakt. Míjel jsem poměrně dost neobydlených domů, domů starých, opuštěných často už zdevastovaných. Některé domy byly sice obydlené, ale jejich kondice veskrze špatná. Vesměs zde bydleli staří lidé, kteří na opravy viditelně neměli peníze. Není to nic pejorativního, taková byla tenkrát bohužel doba. Kdo si umí v osmdesátých letech vybavit Český Krumlov, ví o čem je řeč. Samozřejmě se Staré Město chlubilo i domy pěknými a upravenými. Ale o těch zde nebude řeč.

Postupně, jak šel čas, se začala situace na Sterém Městě viditelně měnit. S nemovitostmi se začalo jakby z ničeho nic obchodovat. A to poměrně aktivně. Pamatuji si na některé domy, které byly prodávány za hubičku. Za 90 tisíc korun jste mohli mít začátkem devadesátých let měšťanský dům. Pro srovnání, někdy v roce 1982 – 1983 jsem kupoval novou Škodu 105 L za 55.000,- Kč. Jak jsem již zmínil, ty domy nebyly v dobré kondici, ale dům je dům. A šlo i o velké baráky. Dnes, po mnoha letech, kolem nich často chodím a jsou moc umně vyšperkované. K velké chvále nových vlastníků. Peníze umí vždy udělat své.

Ještě koncem devadesátých let, když jsem začínal v realitách jako elév, bylo v Klokotské ulici spousta volných domů na prodej. Jen na levé straně k penzionu Alfa to byly 4 domy. Včetně domu Na schůdkách. Za těch necelých dalších 10 let však ale cena domů poskočila o jednu nulu. V době, o které mluvím, již stály takové domy 700.000 korun i více. Kdo měl peníze, ten kupoval. Někteří investoři nakoupili až tři domy v krátkém sledu po sobě. Dodnes si určitě pochvalují, jak dobrou tenkrát vymysleli investici. A mají samozřejmě pravdu a budiž jim přáno za odvahu. Kdo měl po převratu peníze a mohl tak ve velkém nakupovat? V počátku určitě řezníci, zelináři, navrátivší se emigranti a různí kšeftmani, překupníci valut a bafuňáři. Některé lidi osobně znám. A zase to nemyslím nijak pejorativně. Prostě oni ty peníze měli. Počátkem milénia se pak k investorům přidali architekti, lékaři a další, kteří se již v novém systému dokázali úspěšně prosadit a začali profitovat. Už nakupovala střední třída a ty domy adaptovala k obrazu svému relativně v krátké době.

Jeden takový dům, který byl zakoupen za spekulativním účelem, jsem v létě 2003 pomáhal prodávat coby zprostředkovatel. Poměrně obrovitý dům č.p.75 ve Filipovské ulici. Celý byl tenkrát předurčený k zásadní rekonstrukci.

Dnešní podoba domu.

Trochu k historii domu.

Jako v předešlém blogu bych mohl použít pasáže od K.Thira, ale omezím se pouze na pár prvních vět a pak s dovolením použiji informace z Památkového katalogu Národního památkového ústavu.

„Jakub Kolář, Malšického zeť (tehdy též zvaný Jakub Malšický), prodal r. 1528 dům svůj Janovi Súčkovi za 100 k., a voda, která teče z toho dvorce, má jíti na ulici bez překážky. R. 1532 jest dům ten spáleništěm.“

Anotace

Nárožní, jednopatrový dům. SZ průčelí orientované do ulice Filipovské. Dům gotického původu byl renesančně přestavěn zřejmě po požáru roku 1532.

Historický vývoj

Dle K. Thira ( KTD 274 – 276 ) dům v r.1532 vyhořel, v r.1667 označen jako ruina. Roku 1678 připojeno část místa z protilehlého zbouraného domu, který koupil a zbořil klášter, aby získal stavební materiál, od r. 1868 se hovoří o hlavním domě a přídomčí ( světnici, kuchyni, síni a zahrádce). 1865 – nařízeno opravit havarijní komín 1867 – přistavěna světnice 1894 – vyměněna okna a opravena fasáda 1895 – vyměněna okna do dvora a opraveny komíny 1908 – opravena dřevníky na dvoře 1925 – nový krov a výměna šindele za eternit 1984 – vyměněna okna a opravena fasáda

Popis

Nárožní, jednopatrový dům. SZ průčelí orientované do ulice Filipovské je od ulice odsazené zahradou. Západní průčelí je orientované do Křížové ulice. Na JV k domu přiléhá menší dvorek.

Dvorek přiléhá k domu na JV. Je přístupný z chodby v přízemí domu. Parter dvorku je neupravený, zarostlý travou. Ohradní zeď vymezuje pozemek dvorku, který přiléhá k domu na JV. JV část ohradní zdi sousedící s dvorkem u čp.90 je nízká, s dřevěným plotem. Část ohradní zdi sousedící s dvorkem sousedního domu čp.74, je vyšší. Ohradní zeď je omítaná. Nárožní, jednopatrový dům, na JZ s polovalbou, na SV s valbou. Hlavní hřeben je rovnoběžný s ulicí Filipovskou, směrem JV vybíhá krátká sedlová střecha s hřebenem rovnoběžným s Křížovou ulicí a s trojúhelným štítem, který přiléhá ke štítu sousedního domu čp.90. Dům je ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. Je dlouhodobě neobyvatelný, omítka opadává, okna jsou zničená. V západním průčelí je nad oknem v přízemí fragment gotického, kamenného ostění. Krytina je starší, z azbestocementových šablon (eternit) na prkenném podbití.

(Zahrada na pozemku parc.č. 291 a ohradní zeď zahrady nejsou památkově chráněné – Obdélná zahrada přiléhá k domu na SZ. Zahrada je zatravněná, uprostřed zahrady je zpevněná cesta s novodobou, betonovou dlažbou a obrubníky. Cesta vede od vstupní branky v ohradní zdi k hlavnímu vstupu do domu. Ohradní zeď ve tvaru „L“ vymezuje pozemek zahrady, který přiléhá k domu na SZ. Zeď je z kombinovaného zdiva, omítaná, omítka opadává, část zdi při domu čp.74 chybí, jsou zde osazena provizorní dvoukřídlá vrata z pletiva. Koruna zdiva je narušená, z betonových tašek. Přibližně ve středu zdi při Filipovské ulici je v místě vstupu zvýšená branka, vstupní dveře jsou novodobé, dřevěné, jednokřídlé, ve špatném technickém stavu).

Popis památkové hodnoty

Tato stavba odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2, o státní památkové péči. Z hlediska urbanistického je dům nepostradatelnou součástí bloku domů v Křížové ulici. Dům je hodnotný také klenutými prostory v přízemí. Při Křížové ulici je místnost zaklenutá dvěma poli křížových kleneb s hřebínky a s meziklenebným hřebínkem. Komora v SV části přízemí je zaklenuta obdobně, klenba je zde nižší. V západním průčelí je nad oknem v přízemí fragment gotického, kamenného ostění. Pozoruhodný je i sklep, který je zaklenutý 4mi poli křížové klenby na střední okosený, kamenný pilíř.

Příště již o prodeji domu.

12.03.2025