Tzv. Závišův mlýn patřil k nejstarším na Tismenickém potoce. Závišové mlýn drželi v průběhu 17. století až do roku 1694. Jako každý dům v historické části Tábora, nebo v jeho těsné blízkosti, má i tento dům svou bohatou historii. Dávnou, nedávnou i současnou. Málokdo si však pamatuje, že v něm byla na přelomu milénia hospoda s ubytovnou, které se důvěrně říkalo Jordánka. Mlýn
Známý a úspěšný pražský malíř Kristian Kodet koupil původní soubor tří domů v Kotnovské ulici někdy těsně před rokem 2006 a nákladnou rekonstrukcí zde vytvořil velkolepou expozicí umění tří generací Kodetů. Dnes je to ovšem pouze historický fakt. Bohužel. Nemovitosti prodal Kodet v roce 2007 a převážnou část expozice pak na čas přemístil do Jihočeské galérie umění v areálu zámku Hluboká.
Dům č.p. 75 ve Filipovské byl poměrně velký a rozsáhlý. Na pozemku 271 m2 je situovaná stavba. Druhá menší parcela o výměře 91 m2 je před domem. Zastavěná plocha domu pak činila 205 m2. Počet nadzemních podlaží tři. Poměrně hodně místností, alespoň tak pro 4 byty. Jak jsem již dříve uvedl, dům byl památkově chráněný. Je to
Byla to tak trochu podivná doba. Mám na mysli 90-tá léta. Doba hektická, doba velkých změn a slibných začátků. Spousta lidí se vrhla budovat kapitalismus. Vše šlo pomalu, zmateně a komplikovaně. Chyběla legislativa, peníze a také podnikatelské prostředí. Jediné co v té tobě bylo, byla ohromná chuť a odhodlanost lidí něco dokázat, prosadit se, vydělat peníze. Spoustu peněz! Nový systém,
Stojíme před domem. Svého průvodce, jak jsem později zjistil tak i z části spoluvlastníka, budu označovat jako pána K. Ta dvě stě pětka sama o sobě není ničím přitažlivá a navíc z toho domku cítím takovou zvláštní energii. Ačkoliv jsem kolem často chodíval, nikdy neupoutal mou pozornost. Nepřitahoval mě. Vlevo ten
Dokončil jsem nějakou prezentaci a po zásluze usedl ke kávě. Otevřel jsem časopis a pustil se do čtení. Určitě vím, že to nebyl Forbes. Jeho česká verze se začala totiž vydávat až v roce 2011. Kancelář jsme měli v ul. Martínka Húsky v domě Stavebního bytového družstva. Z Klokotské ulice byl druhý vchod, což se zdálo být klíčové. Široko daleko nebyla
